Den røde fane
Arne Paasche Aasen


I folkets kamp fløt blod og tĺrer,
men engang er vĺrt ĺk forbi;
den seierens dag som selv vi kĺrer,
% skal sangen tone: vi er fri! %

Stem i! Stem i! Hør vĺr sang, seirens sang.
Vĺr unge slekt vil fanen heise
opp mot dagningens tindrende blĺ.
Stem i! Stem i! Hør vĺr sang, seirens sang.
Nĺr solen bryter frem igjen,
rød skal vĺr fane trossig kneise
% som flammet folkets blod pĺ den %


Forgjeves søker herskerhender
ĺ knytte lenkene pĺny,
men solens gyldne strĺler sender
% oss bud om frihets morgengry %

Stem i! Stem i! Hør vĺr sang ...


Frem brødre, arbeidsfolkets skarer,
ja, hør reveljens trommer gĺ -
Nu kaller seiersglad fanfarer
% mot mĺlet som vĺrt folk skal nĺ %

Stem i! Stem i! Hør vĺr sang ...


Den røde fane. - S. 41-42 : mus.
I:Arbeidernes sangbok / samlet av Arbeidernes oplysningsforbund. - Oslo : DnA 1933.

Lokalisert i norske bibliotek gjennom
Samkatalogen for bøker- SAMBOK Nasjonalbiblioteket

analysert gjennom:
Diktbasen / Deichmanske Bibliotek



Die rote Fahne
B. Czerwienski / R. Luxemburg


Des Volkes Blut verströmt in Bächen,
und bittre Tränen rinnen drein,
doch kommt der Tag, da wir uns rächen,
dann werden wir die Richter sein!
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Die Fahne trägt des Volkes Grollen
über Zwingburgen stolz himmelan.
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Der Freiheit Morgenrot bricht an.
Rot ist das Tuch, das wir entrollen,
klebt doch des Volkes Blut daran!

Wohl knüpft ihr knechtisch finstern Schergen
vergeblich das zerriss'ne Seil.
Das Schlechte fault in dumpfen Särgen,
das Gute siegt, der Welt zum Heil!
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Die Fahne trägt des Volkes Grollen
über Zwingburgen stolz himmelan.
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Der Freiheit Morgenrot bricht an.
Rot ist das Tuch, das wir entrollen,
klebt doch des Volkes Blut daran!

Tod euch, den Henkern, den Despoten!
Die alte Niedertracht zerfällt.
Wir pflügen um den alten Boden
und bauen eine neue Welt.
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Die Fahne trägt des Volkes Grollen
über Zwingburgen stolz himmelan.
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Der Freiheit Morgenrot bricht an.
Rot ist das Tuch, das wir entrollen,
klebt doch des Volkes Blut daran!

Auf Brüder, scharet euch zum Heere,
die Brust vom gleichen Geist durchweht!
Wo ist die Macht, die einem Meere,
die unsrer Sturmflut widersteht?
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Die Fahne trägt des Volkes Grollen
über Zwingburgen stolz himmelan.
Stimmet an den Gesang! Nun wohlan!
Der Freiheit Morgenrot bricht an.
Rot ist das Tuch, das wir entrollen,
klebt doch des Volkes Blut daran!



Krasnoe znamja
(pol'skaja rabočnaja pesnja "Czerwony sztandar")
russkij tekst: V.Akimova

Slezami zalit mir bezbrežnyj,
Vsja naša žizn' - tjaželij trud,
No den' nastanet neizbežnyj,
Neumolimo groznyj sud!

pripev:
Lejsja vdal', naš napev! Mčis' krugom!
Nad mirom znamja naše reet
i neset klič borby, mesti grom,
Semja grjaduščego seet.
Ono gorit i jarko rdeet -
to naša krov' gorit ognem,
To krov' rabotnikov na nem.

Pust' slugi t'my khotjat nasil'no
svjazat' razorvannuju set',
Slepoe zlo padet bessilno,
dobro ne možet umeret'!

Bezdušnyj gnet, tupoj, kholodnyj,
gotov pogibnut' nakonec.
Nam budet sčast'em trud svobodnyj,
i bratstvo dast emu venec.

Skorej, druz'ja, idem vse vmeste,
ruka s rukoj i mysl' odna!
Kto skažet bure: stoj na meste?
č'ja vlast' na svete tak sil'na.


Doloj tiranov! Proč' okovy!
Ne nužno starych rabskich put!
My put' zemle ukažem novyj,
vladykoj mira budet trud!





Czerowny sztandar

Bołeslaw Czerwienski


Krew naszą długo leją katy,
wciąż płynąludu gorzkie łzy,
nadejdzie jednak dzień zapłaty,
sdęziami wwóczas będziem my!

Ref. Dalej więc dalej, dalej więc, wznieśmy pśiew.
Nasz sztandar płynie ponad trony,
niesie on zemsty grom, ludu gniew,
przyszłości rzucając siew.
A kolor jego jest czerwony,
bo na nim robotnicza krew!


Choć stare łotry, nocy dzieci,
nawiązać chcą starganą nić,
co złe to w gruzy się rozleci,
co dobre , wiecznie będzie żyć!

Porządek stary już się wali,
żywotem naszym jego zgon.
Będziemy wspólnie pracowali
i wspólny będzie pracy plon!

Hej razem bracia do szeregu!
Z jednaką myúlą, z dłonią w dłoń!
Któż zdoła wstrzymać strumień w biegu,
Czyż jest na świecie taka broń?

Precz z tyranami, precz z zdziercami!
Niech ginie stary, podły świat!
My nowe życie stworzym sami
i nowy zaprowadzim ład.

Rudý prapor
 
1
Pryč s tyrany a zrádci všemi,
ať zhyne starý podlý svět,
my nový život chcem na zemi,
v němž nesmí býti žádných běd,
v němž nesmí býti žádných běd.
 
Refrén
Dále jen, dále jen vznesme zpěv,
náš prapor nade trůny vlaje,
nese on pomsty hrom, lidu hněv,
volnosti seje zjev
a rudě dokrvava plaje:
je na něm pracovníků krev,
je na něm pracovníků krev!
 
2
Krev naše prolévána katy,
my oplýváme slzami,
však přijde jednou den odplaty,
a potom budem soudit my,
a potom budem soudit my.
 
Refrén
 
3
Ať staří lotři, noci děti,
chtí navázat srhanou nit,
co zlé, to musí pomíjeti,
co dobré, věčně musí žít,
co dobré, věčně musí žít.
 
Refrén
 
4
Nuž, spějme, bratři, ruku v ruce,
v šik svorný, mocný jako proud,
jak veletok, jenž proudí prudce,
musíme cíle dostihnout,
musíme cíle dostihnout.
 
Refrén
 
se ogsĺ: http://www.nationalanthems.us/forum/YaBB.pl?num=1127906304